Dlouhodobá neschopenka – kolik je podpora v nezaměstnanosti po skončení nemocenské?
Podpora v nezaměstnanosti po skončení dlouhodobé neschopenky, se vypočítá buď běžným způsobem z průměrné čisté výplaty. Nebo se výpočet provede na základě průměrné mzdy v ČR (podpora je pak ale jen minimální). Viz kalkulačka pro výpočet v roce 2024.
Na podporu v nezaměstnanosti, může být nárok i po skončení dlouhodobé neschopenky. A to i v případě, že jste v zaměstnání poslední rok (nebo dokonce i celé dva roky), vůbec nepracovali.
Předchozí dlouhá doba na neschopenky, ale může hrát roli při výpočtu podpory v nezaměstnanosti. V některých případech (viz dále), může být podpora po skončení nemocenské jenom minimální.
Jaké jsou podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Jednou z hlavních podmínek, aby měl nezaměstnaný nárok na podporu od Úřadu práce, je splnění „minimální odpracované doby“.
Pro nárok na podporu, je nutné „odpracovat“ minimálně 12měsíců, během posledních dvou roků. Přesněji je nutné získat dobu účasti na důchodovém pojištění.
Viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb., paragraf 39:
§ 39 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který
a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou,
Pro nárok na podporu od Úřadu práce (podpora pro nezaměstnané nebo podpora při rekvalifikaci), se ale nepočítá jenom ta opravdu „odpracovaná“ doba. Ale mohou se započítat i další činnosti – náhradní doba zaměstnání (náhradní doba důchodového pojištění).
Nárok na podporu po skončení nemocenské – co se počítá jako odpracovaná doba
Na podporu v nezaměstnanosti, je díky tomu nárok i po skončení nějaké dlouhodobé neschopenky.
1) Neschopenka po skončení zaměstnání
Jako náhradní doba zaměstnání (náhradní doba důchodového pojištění), se počítá i pracovní neschopnost (po skončení zaměstnání), kdy byl nárok na nemocenské dávky.
2) Neschopenka během zaměstnání
Pokud by se jednalo o pracovní neschopnost v průběhu zaměstnání, pak se neschopenka počítá jako „odpracovaná doba“.
Doba v zaměstnání, se pro nárok na podporu počítá v podstatně téměř vždy – ať už je to neschopenka, ošetřovné na dítě, mateřská nebo rodičovská dovolená, řádná dovolená, apod. Jedním z případů, kdy by nemusel být nárok na podporu, by bylo neplacené volno.
Kolik je podpora v nezaměstnanosti po skončení dlouhodobé neschopenky?
Výpočet podpory v nezaměstnanosti (nebo případně podpory při rekvalifikaci), po skončení dlouhodobé neschopenky, bude záviset na několika faktorech:
- kdy přesně bylo ukončeno zaměstnání (před začátkem neschopenky, v průběhu neschopenky, po skončení nemocenské)
- co bylo poslední činností před evidencí na Úřadu práce (zaměstnání, neschopenka, jiná činnost)
- zda byl během neschopenky nárok na nemocenské dávky
- kdy se půjdete registrovat na Úřad práce (do 3 pracovních dní nebo později)
Podpora se pak vypočítá buďto běžným způsobem – z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání nebo z průměrné mzdy v ČR.
Výpočet podpory při ukončení zaměstnání po skončení neschopenky
Pokud je nejprve ukončena neschopenka, a teprve poté je ukončeno zaměstnání, pak se výpočet podpory provede běžným způsobem:
- Podpora se vypočítá z průměrného čistého měsíčního výdělku
- Potvrzení o průměrném výdělku vystaví zaměstnavatel na konci zaměstnání
- Průměrný výdělek se počítá z posledního kalendářního čtvrtletí
- Pokud v posledním kalendářním čtvrtletí nebylo odpracováno alespoň 21 dní, pak se namísto průměrného výdělku použije pravděpodobný výdělek
- Podpora je 65% z průměrného výdělku (první a druhý měsíc), 50% z průměrného výdělku (třetí a čtvrtý měsíc) a 45% z průměrného výdělku (po zbytek doby – celkem 5 až 11 měsíců)
Kalkulačka – výpočet podpory (nejenom) po skončení nemocenské
Výpočet podpory po skončení neschopenky (zaměstnání skončilo dříve)
Pokud ale zaměstnání skončí ještě před začátkem neschopenky (na nemocenskou je nárok, i když neschopenka začne až po skončení pracovního poměru – nárok je do 7 dní od výpovědi).
Nebo pokud zaměstnání skončí během neschopenky (například protože to je pracovní poměr na dobu určitou), tak může být výpočet podpory odlišný.
Viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb., paragraf 53:
§ 51
(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Pokud je tedy někdo v pracovní neschopnosti i po skočení zaměstnání, takže nemocenská je pak jeho poslední „ukončenou činností“, pak se podpory vypočítá z průměrné mzdy v ČR. A taková podpora je jenom minimální.
Kolik je minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2024?
V některých případech, se podpora nedá vypočítat z průměrného výdělku. Může se to týkat žen po skončení rodičovské, nebo i je to i případ podpory po skončení dlouhodobé neschopenky.
V těchto případech se podpora vypočítá z průměrné mzdy v ČR. V roce 2024, je tato průměrná mzda stanovena na 42 427 Kč).
Výpočet minimální podpory 2024:
- První a druhý měsíc je nárok na 15% = 6 365 Kč
- Třetí a čtvrtý měsíc je nárok na 12% = 5 092 Kč
- Zbytek doby (celkem 5 až 11 měšců) je nárok na 11% = 4 667 Kč
Nárok na podporu v nezaměstnanosti během neschopenky
Pokud dojde k ukončení pracovního poměru v průběhu neschopenky, tak ale není ihned nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Na podporu může být nárok, až po skončení neschopenky. V době stále trvající pracovní neschopnost, nemá smysl chodit na Úřad práce.
Osoby, ve stavu dočasné pracovní neschopnosti, nemohou být zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnání. A nemůže tedy ani vzniknout nárok na podporu.
Na Úřad práce, je tedy možné zajít až po ukončení neschopenky. Pak je vhodné se jít zaevidovat na ÚP do 3 pracovních dní. A může být nárok i na podporu.
